O Afganistánu, trochu jinak

Diagnóza byla jasná, jsem a budu debil. Navíc po porodu mě sestra (tedy ne má vlastní, ta zdravotnická) pustila ještě z výšky na hlavu. Maminka se chtěla soudit, ale doktor jí to rozmluvil. Řekl, že existuje podezření, že ten pád na hlavu mně v podstatě pomohl.

Nechci mluvit o očekávané vlně migrantů. Ta vlna je víc než pravděpodobná a povede ke stavění dalších plotů. Vzpomínám na mediální světovou senzaci, když jsme pojali úmysl postavit v Ústí nad Labem v Matiční ulici plot. Plot pod tlakem veřejnosti skončil částečně v místní ZOO a několik plotometrů se rozebralo na suvenýry. Kusy berlínské zdi jsou na sběratelském trhu ovšem více ceněné. Nyní se ploty staví téměř všude. Jejich sběratelská hodnota bude asi nulová, protože místo solidního betonu se používá v převážné míře žiletkový drát.

Ale vážně.

Organizace Severoatlantické smlouvy, či Severoatlantická aliance (NATO - North Atlantic Treaty Organization), je politickou a vojenskou aliancí, jejímiž hlavními cíli jsou kolektivní obrana jejích členů a zachování demokracie a míru v oblasti severního Atlantiku. Členové musejí uznávat základní hodnoty, na kterých je Aliance postavena, tj. demokracii, právní stát a lidská práva. /citát-zakládající listina/.

O zachování demokracie a míru v Afganistánu (není to sice severní Atlantik) se NATO (ale asi hlavně USA)  snažily 20 dlouhých let. I my jsme se podíleli na tomto úsilí. Jako člen této aliance, jako rovnoprávný člen tohoto uskupení. Stálo nás to nějaký ten obolos, ale bohužel i lidské životy.

Když náš Velký bratr rozhodl, že Afganistán opustí, asi se neptal nikoho ze spojenců na jeho názor na věc. Ostatně proč by to také dělal, že. Zkrátka ve Washingtonu (Pentagonu) se rozhodlo. Po dvaceti letech bojů za zachování demokracie a dodržování lidských práv v Afganistánu bylo konstatováno, že je to zbytečná snaha, navíc hodně drahá.

Datum stažení vojsk byl roky naplánován dopředu, provedení ovšem naplánováno zřejmě nebylo. Neskutečný chaos, nejistota, nulová logistika. V takové situaci, kdy hrozil totální kolaps ústupového manévru došlo pravděpodobně mezi USA a Talibánem k nějaké smlouvě, k nějaké dohodě. K jaké, to se dozvíme asi tak za 50 let, i když jako spojenci bychom asi měli právo to vědět hned. Na druhou stranu musíme být vděčni, že jsme své vojáky (konečně i letadla koupená Parkanovou - CASA) dostali v pořádku zpět na naše území.

Debilně si myslím, že až příště někam polezeme pod hlavičkou NATO zavádět demokracii, tak že bychom měli nejdřív důkladně nacvičit v Ralsku ústup.