Kapitola LXXIII. - Děs

Na dobrou noc jsem si pustil tiskovku o situaci a opatřeních na Českých drahách. Tedy železničních. Neměl jsem to dělat. 

Diagnóza byla jasná, jsem a budu debil. Navíc po porodu mě sestra (tedy ne má vlastní, ta zdravotnická) pustila ještě z výšky na hlavu. Maminka se chtěla soudit, ale doktor jí to rozmluvil. Řekl, že existuje podezření, že ten pád na hlavu mně v podstatě pomohl.   

Dneska mě pořádně vystrašili. Ale začnu od začátku.

Ráno jsem dostal na starost vnučku, abych ji odvezl do Kolína, tam ji nasadil na vlak směřující na Moravu. Pak jsem se vrátil zpět do té mé, jak říkám, krásné vesnice, barokní perly Polabí. Jel jsem do Kolína i zpět rychlíkem, místenku u okna, které se dalo otevřít, takže absence klimatizace se dala přežít. Zbytek dne proběhl v poklidu, samozřejmě, že bylo horko dusno, k večeru i desetiminutová bouřka. Takže celkem vzato poklidný den, v televizi jako vždy nic, ještě, že je mistrovství světa ve snookeru, to je takový stůl s barevnými koulemi, tágem a dírami v rozích a uprostřed. 

Přenos skončil a já si na dobrou noc pustil tiskovku o situaci a opatřeních na Českých drahách. Tedy železničních. Neměl jsem to dělat. Dozvěděl jsem se, že směna strojvedoucího, tedy toho, co drží "volant" vpředu na lokomotivě, může maximálně trvat 13 hodin. Odpočinek, že musí být 6 hodin a nezapočítává se do něho cesta na ten odpočinek. A že se vytvoří takový systém, aby strojvůdce, když zapíchne to strojvedoucování u České dráhy, nemohl přelézt na lokomotivu soukromých železnic a tam odkroutit další kilometry. 

Pomyslel jsem si na rumunské, polské, ukrajinské a bůhví jaké ještě jiné národnostní kamiony, které rovněž brázdí českou krajinou bez odpočinku (a bez toho papírového kotoučku, který zaznamenává počet hodin za kniplem). A bylo mně doslova na nic. Jak je možné, že se na to přišlo až nyní, že ten strojvůdce s mnoha tunami vagonů na kolejích (a mými více než 100 kg živé váhy) skoro vůbec nespí a nespí a mašinfíruje a mašinfíruje ? Že pracuje a pracuje a pak projede návěstidlem v poloze stůj. 

Hrůza a děs. Děs takový, že se tomu vyrovná jenom sledování televize Barrandov, a že ta má hodně dobře našlápnuto na světově proslulou hororovou televizi. A nyní ještě k tomu horor na kolejích. 

Stojí to za to, tímto způsobem na tiskovém brífingu strašit cestují ? Myslím si, že ne, ale neberte mě vážně, já jsem debil.