Ale máme se na co těšit. Protože, kdo včera kolem půlnoci slyšel u Jaromíra Soukupa na TV Barrandov plácat nesmysly na téma bydlení (vzděláním politologa) Petra Fialu, tak nejpozději za 3 roky se tady podaří něco, co se tady nepodařilo ani Klémovi Gottwaldovi, který sliboval, že bydlení lidí vyřeší do tří let. Částečně měl ale Kléma pravdu, protože tisíce lidí tehdy nastěhoval do baráků pracovních lágrů a uranových dolů.

Naprosto zbytečný blog a naprosto o ničem. Hromádka slov ve stylu: napsal jsem něco, použil jsem u toho módní výraz " dostupné bydlení", nic nevysvětluji, nic neřeším, nemám názor, ničemu nerozumím jako vždycky, jen čekám, kdo to náhodou otevře a pak znechuceně odejde. A o tom to moje psaní je.

Problémem je, že samosprávy nejsou schopny samy stavět byty za rozumné ceny. Pokud jakákoliv politická stana něco takového slibuje, tak veřejně lže.

To jste asi opět nepochopil.

Bytů je dost - na 10,5 mil. obyvatel je jich 4,8 mil., ale 600 tis. prázdných. Samozřejmě všechno se valí do Prahy, Brna, i sklady. Nejsem naivní, ale dokud se nezačnou zdaňovat nemovitosti jako na Západě, nic s tím nenaděláte.

Pamatuji, že za minulého režimu mladí manželé několik let bydleli u rodičů, než se dočkali bytu. Dnes naopak mladí lidé po dvacítce již většinou mají byty, ženit či vdávat se však budou až za několik let, pokud vůbec.

Já vím, tenkrát bylo kráce (20 let) po válce a velmi zvolna se to zlepšovalo.

Co? Zlepšovalo? 40 let se to pak zhoršovalo.

Jedna věc je např. plánovat výstavbu obecních bytů z veřej. peněz, druhá věc je mít zákon pro správné nakládání s bytovým fondem budovaným zvláště z veřej. peněz. Málo se učíme od SRN, Rakouska, Švýcarska, Švédska - nelze tam znehodnocovat bytový fond z veřej. peněz (vč. neziskových bytových družstev) tak jako u nás (nekupčí se s ním). Např. u Vídně bychom určitě našli vzor pro zvelebování bydlení v Praze, vč. obecních bytů, vč. bytů pro seniory a mladé rodiny - moderní stavby s ekologickým zázemím. Podobně švédský Stockholm.

Fór demokracie je v tom, že reálná demokracie není to, co se nám snaží namluvit, ale to, že politická strana vytváří DIVADLO a MYŠLENKY pro voliče a pak jde o to, na jaké mafiány je napojená. Určitě to tak mají víceméně všude, jen jsou různé mafie a různé stupně napojení. Každá politická strana v ČR by měla zveřejnit, za jaké mafiány kope, a to povinně. pak bychom mohli říci: ejhle transparentní demokracie, tyhle mafiány budu volit, ti jsou mi blízcí. Jenže jak to zařídit? No dělaly by to tajné služby, které by pro tento případ byly veřejné, ale kdo by zveřejnil, jak jsou napojené na mafie, to už fakt nevím. Možná Mosad by nám to mohl analyzovat.

Přemýšlela jsem jestli mám vystoupit se "svojí" bytovou "politikou", minulého režimu, neboť zde na idnes je názor, že vše co se dělo za minulého režimu bylo prohnilé, zločinné a jedovaté. Budu zase nařčena, že jsem komouš a co já vím co ještě schytam. Mohla bych v klídku nic nenapsat a nečíst ty komentáře, ale prostě nemůžu.

Budu mluvit o Praze, i když panelákový trend byl na celém území Československa, ale asi se to různě praktikovalo.

Technická data k mojí osobě:

Oba s manželem jsme vystudovali průmyslovou školu stavební, já navíc obor vodohospodářský.

On jako stavbyvedoucí, já od projekce až k technické kontrole na stavbě jako investičák, přesto jsme byt v paneláku dostali až se dvěma dětmi po 7 letech manželství.

A teď už k těm bytům.

Bylo po válce, byty zoufale nebyly, byla ražena politika - stávající byty se stavebně dělily, byla politika nadměrných metrů, důchodci do pohraničí, uvolněte byty ve městech, viz film Trampoty oficiala Tříšky.

Padesátá léta započala s prvníma panelakama byť jiných technologií, než později (třeba Antala Staška).

V šedesátých letech jsem na prumce dělala nástěnku, že v sedmdesátých letech bude bytů dost, že každý bude bydlet. Úsměv prosím, ne urážky.

Nejen stát se dal do stavění bytů jak o závod, ale vznikala i družstva s finanční podporou státu a stavělo se družstevně, i tak, kdo na to měl. Kolem Prahy rostla sídliště docela fofrem. Taky se bouralo (seriál Chalupáři 1.dil) a tak nové byty i pro obyvatele bouraček, taky byly potřeba byty pro mimopražské, kteří ta sídliště stavěly. V té době Praha začala čelit velké náplavě mimopražských...

Ačkoliv se stavělo přehnaně řečeno raketovou rychlostí, byty pořád nebyly (film Panel story), ale situace se zlepšovala. Součástí bytové výstavby byla i vybavenost, obchody, školy, jesle atd. Dnešní kritici vyčítají projektantům, že nepředvídali velký nárůst aut v rodinách, málo tedy garáží, úzké silnice, nedostatek parkování, no co už, věřil někdo z nás, že režim v područí velkého bratra SSSR pad

padne?

Můžeme vyčítat minulému režimu mnohé, ale výstavba nejen bytů, ale i komunikací, metra atd. jela. Ano i na úkor oprav starých domů a památek, bohužel...

Tak to by už stačilo...

Bydlení je, ale bohužel na vesnicích a samotách, kde není práce, školy, lékař, ani žádná obchodní síť a pořádná dopravní infrastruktura a spoje.

Krásný Tony Antonín, toho nasliboval docela dost. Po vzoru Chruščova, "Maso, mléko, i bytovou otázku" - vyřeší! I socialismus už zvítězil - Aby se nepochybovalo, dal do Ústavy! (1960). A bónus, bonmot navrch - "A ještě tato generace, bude žít v komunismu" ! ...

Odmítám tvrzení, že není koho volit! Pořád je alternativa. Já se propracoval k poznání. Nejlepší prezident, premiér, vedoucí - Jsem já samotný! Volím tedy sebe. Jinými slovy řečeno, toho, kde mne bude sužovat co nejméně. Celoživotně se mi to vyplatilo. Skutečně, masa, mléka mám dost, ba i bytovou otázku vyřešil. Tak je mi skutečně lépe ... ! Kolem mne, sousta podobných .

V lehké nadsázce lze konstatovat. Nezměnilo se absolutně nic. Celé dějiny jsou vlastně o apoštolech dobra! Stále přicházejí a sdělují to stejné. Věčnou Říši - trvala 12 let. Věčné časy - Ne Reálný socialismus, 41 let. "Bude lépe" - trvalo to 8 let! Všichni dopadli stejně, zesměšnili se. Rozumná hlava a pracovité ruce, to je vono! Najde se někdo, kdo zvolá - "Slibuji vám, že nic slibovat nebudu"? To byl výborný volební program. Kdo jej má ? Nikdo, pouze rozumní lidé ...