Jestli někdo očekával, že prezident je natolik nemocný, natolik mimo společenské dění, že je jak se říká venku „ze hry“ tak se mýlil.
Diagnóza byla jasná, jsem a budu debil. Navíc po porodu mě sestra (tedy ne má vlastní, ta zdravotnická) pustila ještě z výšky na hlavu. Maminka se chtěla soudit, ale doktor jí to rozmluvil. Řekl, že existuje podezření, že ten pád na hlavu mně v podstatě pomohl.
Jestli někdo očekával, že prezident je natolik nemocný, natolik mimo společenské dění, že je jak se říká venku „ze hry“ tak se mýlil.
Nelze upřít snahu TT zahnat argumentačně myšlenkově do prezidenta do kouta, ale to se nekonalo. Naopak často se sama ocitla v provazech svých otázek, do kterých ji prezident svými názory zahnal.
Vysvětlil nejen svůj názor na bojkot olympijských her, záležitost kolem Vrbětic, i otázky kolem skartačního počinu Kanceláře prezidenta. Nezaváhal ani při obhajobě zamýšlené cesty do Izraele a Číny, tedy pokud mu to jeho zdravotní stav povolí.
(bylo řečeno, že ve zprávě BIS je napsáno, že nejsou důkazy o tom, že podezřívání agenti /Rusko/ se ve Vrběticích vyskytovali. Potom by mě zajímalo, jak to skutečně bylo, ale asi není v ničím zájmu toto zveřejnit).
Celý rozhovor skončil jasným vítězstvím prezidenta - když ne „KO“, tak na body určitě. Zkrátka celá beseda vypadala spíše jako reklama na počínání prezidenta (potažmo i jeho kanceláře), než na besedu odhalující slabiny tohoto nemocného, čelního (fyzicky, ne na duchu) představitele naší země. Což mnozí by asi rádi přivítali, ale jejich očekávání nebylo ani zdaleka naplněné.
